Něco o mě
Lidé se na úvod obvykle představují jménem, já však uvedu svou výšku.
Měřím 186 cm a dalo mi práci se s tím vyrovnat.
Narodila jsem se v roce 1968 a v mojí generaci byla taková výška velkou vyjímkou.
Moc dobře jsem to nenesla, všude jsem trčela.
Jsem povahou introvert, ale moje výška na mě všude upozorňovala, hned si mě každý všiml a nezapomněl přidat komentář.
Většinou ani ne moc vtipný. Například můj strýc mě pokaždé vítal slovy:
"Tak jak šacuješ letadla?" Ha, ha, ha....
V pubertě to mělo na moje sebevědomí katastrofální dopad.
Nechtěla jsem být tak vidět, nechtěla jsem být na tělocviku první v řadě, nelíbila jsem se sama sobě. Slova jako „dlouhá, vysoká, velká“ jsem vnímala jako „divná, ošklivá, neženská“. A neutěšovalo mě ani vědomí, že i modelky jsou vysoké. Já viděla hlavně to, že 75% chlapů je pro mě vyřazeno ze seznamu, protože (co si budeme povídat) položit si hlavu na rameno někomu, kdo je o 10cm menší, je prostě nepohodlné a vypadá to směšně ať děláte co děláte.
Mládí jsem prožívala v socialistickém Československu a přidala se další potíž se sháněním oblečení a bot. Líbilo se mi mnoho věcí, které si koupily kamarádky, ale když už byly ty věci k sehnání, tak rozhodně ne v mojí velikosti. A boty už vůbec ne. Mám číslo bot 42 a někdy i 43.
Občas se daly koupit v pánském oddělení, ale byla to hrozná potupa. A já chtěla vypadat jako ženská.
Oblékání jsem vyřešila tak, že jsem si většinu věcí ušila. Ale stejně mě to štvalo, třeba džíny si neušijete. Kupovala jsem si tedy pánské a občas to na nich bylo poznat. Ještě více zdůrazňovaly moji chlapeckou vizáž.
Po revoluci jsem zajásala že se konečně bez potíží obléknu. Šít si věci na sebe už se nedalo stíhat a taky to nebylo společensky příliš in. Všichni měli svoje první kousky z HáeMka a Céáčka, a na domácí šití se všichni ( i já) dívali spatra. Ale nakonec ani tam to nebylo nic moc. Ztráta času..
Později jsem naději vkládala do vznikajících obchůdků typu XXL. Jenže tam je mi zase všechno široké. Vážím 75 kilo.
Ale aspoň jsem si tam poprvé nepřipadala jako úplný exot.
No a tak jsem chodila nakupovat jen když jsem fakt musela, ale pokaždé mě to otrávilo. Obvykle jsem prošla spoustu obchodů ale velikosti (resp. délky) končily asi tak u 170 cm. Připadalo mi to nefér. Na velikosti bot jsem se už ani neptala.
Vystudovala jsem umělecké školy a miluju módu, všechny krásné věci, design, líčení a celý ženský svět,
a tak jsem se jednoho dne rozhodla:
Když na mě oblečení pořád neprodávají, tak ho budu prodávat já, ne?
Tak vznikl tento e-shop www.dlouhy-holky.cz a od té doby se mi, jako dlouhý holce, žije dobře.
A nejlepší na tom je, že mám stejnou radost když objevím nějaký bezva kousek pro sebe, jako když se trefí některá z vás.
Umím si totiž představit tu euforii:-)
Už nemusíme smutně odcházet z obchoďáků s prázdnými taškami, nebo tajně nakupovat v pánském oddělení.
Mějte se krásně a dívejte se na svět s nadhledem:-)
Taťána
a
Jak to máte vy, jako dlouhý holky?
Přispějte do diskuze tady dole a podělte se o své příběhy....
Martina
Zdravím všechny vysoké - krásné holky:-) Příběh paní Taťány mi úplně mluví z duše - 188 cm, 72 kg a nožka Popelky vel. 44:-) :-)
S botama už není problém, ale sehnat dlouhé a přitom padnoucí kalhoty nebo kabát, sako s dostatečně dlouhým rukávem - noční můra, nenávidím nakupování oblečení.
Nicméně se svojí výškou jsem se už, myslím, celkem sžila a přestala se "schovávat". Řekla bych, že si někdy pohledy okolí i dokonce užívám:-)
Každopádně, příští týden vyrážím nakupovat ..... a tentokrát se na to těším:-) Snad budu mít nějaké krásně dlouhé úlovky!!!
Martina
Taťána Pavlištová (Administrátor)
Zravím Martino a děkuji za příspěvek do diskuze.
Držím palce ať se lov vydaří:-)
Taťána
a
Dlouhy-holky.cz
Natálie Tovaryšová
Je mi 12 chodím do 6 třídy ale vypadám na 15 (všichni mi tak říkají!) problém je že se mi líbí jeden kluk strašně moc jenomže problém je v tom že je prostě menší než
Já a nejhorší je když si sním povídám a mám boty😫😩
Taťána Pavlištová (Administrátor)
Zdravím Natálie,
naprosto Ti rozumím, mockrát jsem zažila něco podobného.
Ale víš co? Jednou jsem potkala jednu ženu která byla dost vysoká, vyšší než lidi kolem. Ona se však pohybovala sebejistě, elegantně, nenuceně a s grácií. Nijak se nesnažila zapadnout v davu, žádná ohnutá záda a svěšená ramena. Naopak, hlavu držela pěkně vysoko. No a za ní poklusávali dva (!) chlapíci o hlavu menší a vzhlíželi k ní nahoru (!) jako k bohyni.
Proč ti to píšu? Protože i já jsem si z toho vzala toto: nikdy se nesnaž shrbit se a snížit na úroveň těch, co jsou menší než ty. Naopak, přiměj je ať oni vzhlíží k tobě nahoru:-)
A navíc, kluci rostou později než holky, ale zato obvykle více. Takže se situace může za pár měsíců, nebo let změnit.
Držím palce :-)
Taťána
a
Dlouhy-holky.cz
Kamča
Přidám svoji trošku do mlýna 🙂 o 11 let mladší a 3 cm menší, ale mluvíš mi z duše Táňo ✌️Do výčtu nepohodlí přidám, že nemůžu mít krátké vlasy. Totiž - můžu, ale nezvykla jsem si na oslovení pane…
Taťána Pavlištová (Administrátor)
Zdravím Kamilo,
moc jste mě po ránu pobavila:-)
Připomnělo mi to pár podobných postřehů, které jsem kdysi někde našla.
Přečti si na blogu, možná ti také rozveselí den...
Měj se krásně,
Taťána
a
Dlouhy-holky.cz